Luhačovice pro mě vždy byly a zůstávají spojeny s pojmem lázně. Byla jsem zde letos začátkem léta v prvních horkých červencových dnech. Ne jako pacient léčící se v lázních, ale na pobytu se cvičením pro ženy. A jako vždy jsem měla sebou fotoaparát, abych mohla zachytit letní atmosféru těchto známých moravských lázní.
Začínám úmyslně zobrazením mapy lázní. Ve skutečnosti není nakřivo, jak se na fotografii zdá. Mapu a spoustu dalších informací potřebných pro orientaci najdete na mnoha místech vlastních lázní i města. V Luhačovicích rozhodně nezabloudíte.
Prameny jsou bohatstvím každých lázní. Pro Luhačovice je neznámější Vincentka, ale najdete zde i Otovku, Aloisku, Šťastného pramen a další. Ochutnávat můžete podle chuti i potřeby, někde je však třeba větší trpělivosti, neboť pramen prýští trochu pomaleji.
Musím se přiznat, že Otovka mi chutnala ze všech pramenů nejvíce. A při tom ochutnávání jsem přemýšlela, proč zde mají prameny jména odvozená od mužských jmen. Že by zdejší prameny nacházeli pouze muži?
Kousek před kolonádou stojí malý kostelík.
Kolonádu si člověk alespoň jednou vyfotit musí, je to prostě lázeňská klasika. Ve dnech, kdy se teploměr vytrvale držel nad třicítkou, to bylo snesitelné místo s trvalým stínem.
Když jsem objektiv zamířila na seniory sedící na lavičkách, jeden z nich to prostě nevydržel a vyplázl jazyk!
Toto je budova honosně nazvaná Inhalatorium. Myslím, že jsem správně zaslechla i méně honosné pojmenování "čicháč". Obdivovala jsem však na ní především květiny kolem vchodu.
Společenský dům v centru lázní prostě nepřehlédnete, mě osobně však ničím nezaujal. Možná to bylo tím, že jsem nebyla uvnitř.
Jurkovičův dům také nepřehlédnete. Ale na rozdíl od předcházejícího je kouzelně barevný, pozitivní, upoutávající. Červenobíle pruhované slunečníky lákají k posezení.
Dětem nikdy nestačí pozorovat vodotrysk pěkně zdálky. Je třeba zjistit spoustu věcí. Odkud ta voda stříká, zda je opravdu mokrá a zda je v tom horku alespoň trochu studená a osvěžující.
Sochy ležící v míse vodotrysku před domem B. Smetany pro změnu zkoumá slečna či mladá paní.
Další vodotrysk najdete před lázeňským domem Jestřábí. Ten je kupodivu opuštěný, nikdo ho nezkoumá. Nestříká. Mám nutkavý pocit, že je trochu v nesouladu s architekturou domu, před kterým se nalézá.
Lázněmi protéká říčka Šťávnice, kterou křižuje několik stylových dřevěných můstků. Vody je v ní dost málo, zato je plná dobře živených ryb.
Park v okolí lázeňských domů je starostlivě opečovávaný a i v horkém létě působí svěžím dojmem.
K jezírku lásky si musíte udělat malý pěší výlet. Jeho okolí už tak pečlivě upravené není, ale toužíte-li po romantice, pár kroků navíc stojí za to.
Lunačovická přehrada v místní části Pozlovice je po rekonstrukci a v těchto dnech se pomalu napouští. Na jejím břehu najdete i nedávno nově otevřené koupaliště.
Cestou na přehradu nelze přehlédnout Augustiánský dům s nádherně upraveným okolím.
Lázeňský dům Palace stojí hned vedle "kruháče", nepřehlédnutelného orientačního bodu ve městě.
Lázeňská ulice, kterou jsem si soukromě pojmenovala jako "obchodní". Je plná butiků, kaváren a restaurací.
Tento moderní kostel byl v Luhačovich postaven teprve nedávno.
V Hradci Králové dne 19.7.2012