Nabízíme


Počet přístupů

pocitadlo

ČLÁNKY

Se starými mistry v obyčejné kuchyni

Možná vás přilákal právě tento nadpis k přečtení následujících vět. Tak aby bylo jasno, mistři nejsou (bohužel?) živí, je to jen název nástěnného kalendáře, který celý minulý rok visel na zdi v mé kuchyni. A i když začal rok nový, nějak se s ním nemůžu rozloučit. Zvykla jsem si na ty místy zadumané a místy rozverné tváře, které na mě po celý rok hleděly ze starých obrazů. Jsou mi němými společníky v kuchyni, kde bývám většinu času sama. A navíc jsou zajímavým protikladem k pomíjivosti toho, co se v kuchyni vytváří.

Bydlím ve starém činžovním domě a moje kuchyň neoplývá prostorem. Když jsem se do tohoto bytu před léty nastěhovala, nejdříve jsem byla trochu překvapena jejími malými rozměry. Poté jsem ale zjistila, že ke kuchyni patří balkón vedoucí do parku, přiléhá k ní spíž a navíc ještě tzv. pokojík pro služku. I když služka byla v nedohlednu, pochopila jsem, že je to velice účelné uspořádání a za ta léta provozu jsem vypiplala své kuchyňské zázemí k obrazu svému. Při přestavbě před několika lety se mi do ní podařilo umístit i myčku nádobí, neocenitelného a hlavně neodmlouvajícího a nediskutujícího mlčenlivého pomocníka. Velkou část spíže zabírá regál pro přehledné uložení potravin a poličky plné skleniček s nejrůznějším kořením. Pokojík pro služku trochu změnil svůj původní účel, je v něm umístěna velká lednice a opět další regál k uskladnění nejrůznějších předmětů. A tak mám všechno po ruce, snad už jen chybí počítač, který se do kuchyně prostě nevešel. Na balkóně mám truhlíky s běžnými bylinkami - pažitkou, zelenou petrželkou, bazalkou, mátou, tymiánem a rozmarýnem. Při vaření stačí udělat jen pár kroků a pokrm bylinkami ochutit nebo alespoň oživit. V letošní teplé zimě dokonce část bylinek vesele roste dál. V létě využívám balkón i k občasnému posezení a kochám se pohledem do zeleně parku ve vnitrobloku.

Součástí naší kuchyně je i malý jídelní stůl, u kterého se hlavně o víkendu schází celá rodina. Její členové nejen konzumují, ale také někdy nemilosrdně hodnotí výsledky mého kuchařského snažení. Občas pomáhají i s fotografováním, ale spíše je zajímá, co je na talíři než co bude na fotografii. Vlastní fotografování probíhá mimo mé kuchyňské zázemí, protože zde je nejen nedostatek místa, ale většinou i málo světla pro tuto činnost. O kompozici fotografie přemýšlím během vaření, dušení, pečení, míchání, podlévání a při dalších běžných kuchyňských činnostech. Odbíhám z kuchyně a na nejlépe osvětleném místě si připravuji stativ a fotoaparát. Mezi kontrolou masa v troubě a přisolením polévky přemýšlím o tom, čím tentokrát oživit fotografii, které většinou kraluje ten banální kuchyňský předmět - talíř. A potom už stačí naservírovat připravený pokrm, nastavit fotoaparát a několikrát stisknout spoušť. Po stažení fotografií do počítače vybrat ten nejlepší obrázek, upravit a umístit k příslušnému receptu. Tak vzniká již několik let tato internetová kuchařka, v obyčejné malé kuchyni, v posledním roce ovšem i pod dohledem postav z obrazů starých mistrů.